Státy

Ostrov Man (také Mann, v manštině Mannin) leží v Irském moři mezi Anglií, Skotskem, Irskem a Walesem. Má rozměry asi 48×16 km a jeho rozloha činí 572 km².

Man je samosprávným britským korunním závislým územím (British Crown Dependency) Ostrov Man (anglicky Isle of Man, mansky Ellan Vannin). Toto území není integrální součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Jeho správním střediskem je hlavní město Douglas.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vikingové (anglicky Norsemen) osídlili ostrov Man na konci 8. století. V roce 1079 vytvořil vikinsko-galský dobyvatel Godred Crovan, který již byl vládcem Království dublinského (Kingdom of Dublin), tzv. Království Mann a Ostrovů (Kingdom of Mann and the Isles). Jeho hlavní město se nacházelo na ostrově Svatého Patricka a král sídlil na hradě Peel (Peel Castle). K tomuto malému království patřily kromě ostrova Man další ostrovy na jihozápad od Skotska. Existovalo v této podobě do roku 1164, kdy bylo rozděleno na dvě království.

Godred Crovan, na ostrově známý jako král Orry nebo Gorry, zemřel v roce 1095 na mor. Zanechal po sobě tři syny, jejichž jména byla Lagmann, Olaf I. a Harald. Lagmann se postavil proti Haraldovi a nechal jej oslepit. Potomci Lagmanna a Olafa I. vládli pak nad královstvím až do doby, kdy se ho zmocnil jistý Somerled. Rod tohoto muže vládl až do roku 1265, kdy se ostrova Man zmocnil skotský král Alexandr III. Ještě v roce 1275 se Godred VI., syn posledního krále malé ostrovní říše, pokoušel vrátit se na její trůn.

Království Mann a Ostrovů bylo po staletí vikinské nadvlády formálně součástí Norského království. V roce 1266 odstoupil norský král Magnus VI. na základě smlouvy z Perthu všechny tyto ostrovy připadly Skotsku. Roku 1284 ustanovil Alexandr III. hlavu rodu (klanu) Macdonaldů Anguse Macdonalda (zvaného též Aonghas Mór) pánem Ostrova Man a Vnějších Hebrid. Vůdcové klanu Macdonaldů po další dvě staletí vystupovali jako téměř nezávislí vládci a velmi často se stavěli proti skotskému králi. Ve 14. století vznikly spory Anglie a Skotska o ostrov Man. Po období střídavé nadvlády jedné nebo druhé země přešel ostrov v roce 1399 definitivně pod anglickou kontrolu (v podobě tzv. feudal lordship anglické koruny). V důsledku státoprávních změn a vzniku Velké Británie je ostrov Man od roku 1765 britským závislým územím.

V průběhu obou světových válek byly na ostrově Man zřízeny cizinecké internační tábory.

Většina území ostrova Man – oblast o rozloze 457 000 ha – byla v roce 2016 zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO.^[1]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Man je částí Britských ostrovů, které leží severozápadně od evropské pevniny. Ostrov leží v Irském moři, přibližně uprostřed mezi Anglií, Skotskem a Severním Irskem.

Ostrov je dlouhý asi 48 km a široký 13–24 km.

Kopce na severu a jihu jsou rozpůleny údolím uprostřed. Úplný sever je výjimečně plochý, tvořený glaciálními depozity. Nejvyšší hora Snaefell je vysoká 621 metrů. Podle legendy je z jejího vrcholu možné vidět šest království: bývalé království Man, království skotské, anglické, irské, waleské a království nebeské. Některé verze ještě přidávají sedmé království – království mořské (resp. království Neptunovo).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Man má asi 80 tisíc obyvatel (80 058 dle cenzu z roku 2006), z nichž přibližně 26 tisíc (26 218 dle cenzu z roku 2006) žije v hlavním městě Douglas).^[2] Hustota obyvatel je 140 obyvatel na čtvereční kilometr. Poslední rodilý mluvčí, hovořící manštinou, sice zemřel v r. 1974, v poslední době je však jazyk znovu vyučován.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Chov dobytka (ovce, skot, drůbež), rybolov, turistický ruch (325 tisíc návštěvníků v roce 1990).

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Man je samosprávné závislé území britské koruny. Má vlastní měnu (manská libra), zákony a parlament s rozsáhlou autonomií. Hlavou státu je Lord of Mann, kterým je od roku 1765 britský panovník, v současnosti královna Alžběta II. Panovníka reprezentuje na ostrově guvernér (v tomto případě Lieutenant Governor). Spojené království je zodpovědné za obranu ostrova, mezinárodní zastupování a „dobrou správu“. Parlament ostrova, nazývaný Tynwald, má pravomoci prakticky nad všemi domácími záležitostmi.

Tynwald[editovat | editovat zdroj]

Tynwald, parlament ostrova Man, založený v roce 979, je považován za jeden z nejstarších nepřetržitých parlamentů na světě. Každoroční slavnostní shromáždění, které se koná v červenci, je na ostrově národním dnem. Schůze se stále koná na kopci Tynwald Hill. Při ní je podán krátký přehled zákonů a opatření přijatých za uplynulý rok. Zákony a opatření se čtou v manštině.

Parlament je dvoukomorový a skládá se z House of Keys (přímo volený) a Legislative Council (členové jsou buď voleni nepřímo, nebo jmenováni). Tyto dva orgány se setkávají na společných schůzích jako Tynwald.

Exekutiva je vykonávána Radou ministrů, která je vytvořena ze členů Tynwaldu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na silnicích ostrova Man je mimo obce neomezená rychlost pro všechna motorová vozidla. To je jeden z důvodů, proč si tento ostrov vybírá štáb BBC k natáčení populárního pořadu Top Gear. Bývalý hlavní představitel tohoto pořadu Jeremy Clarkson si jej vybral jako místo svého trvalého bydliště.

Od roku 1907 se zde koná legendární TT-Tourist Trophy, závod silničních motocyklů charakteristický přírodním okruhem tvořeným běžnými silnicemi o celkové délce 37,73 mil (60 km). Vysoké rychlosti s průměrem až 210 km/h a charakter silnic činí tento závod velmi nebezpečným. Doposud bylo více než 230 obětí na životech. Závodu se účastní také čeští jezdci, v minulosti např. František Šťastný nebo Václav Parus, pak třeba Michal Dokoupil. Pro příznivce motocyklového sportu jde o kultovní podnik označovaný jako nejstarší a nejnebezpečnější závod na světě.

Z ostrova Man pocházejí Barry, Robin a Maurice Gibbovi ze skupiny Bee Gees a také známý silniční profesionální cyklista Mark Cavendish.

Na ostrově Man žijí bezocasé kočky.

Zdroje: Man (ostrov) – Wikipedie (wikipedia.org)